Klíny

lokalita: Mostecko
http://www.kliny.eu
ubytování (0), tipy na výlet (4), akce (3)

Klíny

Autor:

Obec Klíny s osadami sedlo a Rašov leží ve východní části krušných hor v nadmořské výšce v rozmezí 654 až 825 m n.m. Rozprostírá se v délce 3 km podél silnice z Litvínova do Českého Jiřetína.

Historie vsí Klíny, Sedlo a Rašov je spojována s pokusy o zemědělskou a hornickou kolonizaci jižních svahů Krušných hor v období 14. až 16. století. Vznikly na území, kdy se střetávaly zájmy středověkých dominií a to cisterciánského kláštera v Oseku, hrabišického panství pánů z Rýzmburka a majetku mosteckého hradu. Později náležely k duchcovskému panství a k majetku města Mostu.

Ves Klíny byla založena podle středověkých pramenů kolem roku 1355. Vznikla jako báňská osada s názvem Hora Svatého Václava. Tento název zanikl a dnes je již známa obec pouze jako Klíny.

Slavku z Rýzmburka z rodu hrabišiců nechal stavět v Klínech na „Svatováclavském kopci“ kostel s farou, pro níž měl kněze jménem Hermann, který obdržel 17. dubna 1355 arcibiskupské potvrzení. Po něm se vystřídalo ještě několik následníků, kteří byli jmenováni již jako faráři.

V roce 1364 končí jakákoliv zmínka o prvním kostele v Klínech. Způsob zániku kostela není znám, protože nejsou zachovány bližší zprávy. Víme jen tolik, že fara patřila k bílinskému děkanátu a v seznamu papežských desátků roku 1384 již není uváděna. Z historického hlediska je zajímavé, že kostel v Klínech se již v době předhusitské zařadil do sítě středověkých kostelů, které jsou významnými artefakty při průkaznosti osídlení. Poloha prvního klínského kostela se dnes již nedá přesně určit, snad jen v rámci archeologického výzkumu zaniklých středověkých kostelů. Předpokládá se však, že stál v blízkosti zvoničky u č. p. 19. Nedaleko domu čp. 30 byly nalezeny hroby, podle nichž se usuzuje o možném místě hřbitova. Bylo zcela běžné, že středověký kostel obklopoval hřbitov a vytvářely společný areál jako základ sídelního útvaru.

Vznik sídelní lokality Klíny se však týká pouze té části, která byla dříve označována jako duchcovské Klíny I, Klíny II. Na stejné komunikační ose v nedaleké vzdálenosti od předchozí lokality vznikla ves Sedlo. Počátky její existence lze rovněž spojit s pokusy o dolování v tomto území Krušných hor. První zmínka je vázána k roku 1352, kdy poprvé čteme její jméno v listině dokládající prodej vsi řečeným Vinklerem z Kynšperka cisteriánskému klášteru v Oseku.

Klíny a Sedlo se tak zařadily do oblasti, která zejména v pohusitském období prodělávala výrazné změny související s prudkých rozvojem rudného dolování na české straně Krušnohoří. Vedle plánovitě zakládaných výrazně báňských měst a městeček v průběhu urbanizačního procesu Krušnohoří vznikaly i drobnější sídelní útvary, které zůstaly v podobě vsí a dále se nerozvíjely. Můžeme mezi ně zařadit vznik Rašova, již na území duchcovského panství a jehož jméno se poprvé objevuje v historických záznamech roku 1583.

Uskupení zmiňovaných vsí doplňuje část Klínů, která byla založena na zboží hradu Mostu. Mostecké Klíny, dříve označované Klíny I., jsou poprvé doloženy v roce 1585. Uváděny jsou pod jménem Klíny nebo Ghern, později též Khern nebo „na Klinách“. V roce 1595 přešly do majetku města Mostu koupí veškerého hradního zboží.

Rudné dolování pozbylo záhy významu, zejména po pustošivé třicetileté válce. Zbylé obyvatelstvo bylo nuceno se přizpůsobit novým životním podmínkám. Náhradní a převládající obživou se stal chov dobytka, horské zemědělství, těžba dřeva a kultivace lesního porostu.

O způsobu života v době pobělohorské nám částečně napovídá berní rula z roku 1654, kdy je v Klínech na duchcovské části uváděn jen jeden sedlák. V obou částech Klínů je evidováno 6 chalupníků a 4 pusté usedlosti. V Rašově jsou uváděni 4 usedlí chalupníci. Nad obdělávanými polnostmi převažuje chov skotu.

Způsob života se v zásadě nezměnil až do poloviny 19. století. Prokazují to statistické tabulky okresu Most z roku 1861, kdy část Klínů náleží k Janovu a potažmo k Mostu (Janov byl součástí velkostatku Kopisty, který byl významným majetkem Mostu). Druhá část Klínů s Rašovem a Sedlem patří k Hornímu Litvínovu, jenž je součástí valdštejnského duchcovsko-hornolitvínovského panství. Celkem je v dané době ? koní, zejména pro práci v lese, 210 kusů skotu, 10 koz, 40 kusů vepřového dobytka, v Rašově a Sedle 45 kusů skotu. Zaměstnání obyvatel je dělitelné podle osad. Klíny charakterizují – dřevorubci, nádeníci, méně již řemeslníci a zemědělci, Rašov a Sedlo charakterizují zemědělci, nádeníci a dřevaři. Množství vytěženého dřeva (převážně buky, duby, javory, olše, jedle a smrky) umožňovalo výrobu dřevěného uhlí. Na panských oborách se pořádaly honitby. V uvedených vsích byla zemědělská půda rozdělena na menší pole s osevem žita, ovšem, bramborami, zelím a lnem. Větší rozlohu zabíraly pastviny a louky.

Od druhé poloviny 19. století se obyvatelům Klínů, Rašova a Sedla naskytly další možnosti zaměstnání v textilních továrnách v Litvínově nebo na hlubinných dolech v mostecké části hnědouhelného revíru.

V současné době se obec Klíny rozkládá na výměře 1 843 ha, a ve 43 rodinných domech zde žije 60 obyvatel. Většina objektů v obci má rekreační charakter, v zimním i letním období tak slouží především pro víkendovou rekreaci obyvatel Mostecka. V šedesátých letech se Klíny stávají centrem sjezdového lyžování. Sjezdové tratě s lyžařskými vleky každoročně využívají příznivci sjezdového lyžování z širokého okolí. Obcí prochází i běžecká stopa Krušnohorské lyžařské magistrály. V létě Klíny projíždějí cyklisté směřující k cykloturistickým vyjížďkám po Krušných horách.



Nalezená informační centra

V této obci nejsou žádná informační centra. Zobrazit informační centra v lokalitě Mostecko.