Blatenský příkop

11. září 2009, Příroda Krušných hor, Boží Dar, sepsal Honza Krušnohorec.

Autor fotografie:

ěžba a úprava rud spotřebovala vždy velké množství vody. Využívala se nejen při rýžování, ale i v úpravnách a pro pohon strojů. Voda, která slouží jako zdroj energie, musí mít i dostatečný spád. Jen málokdy byl vody dostatek přímo na místě. Většinou ji bylo nutno přivádět uměle. Často i ze značné dálky. Zároveň s rozvojem těžby vznikaly i přivaděče vody. V Krušných horách to byly Rudenský vodní příkop, vodní příkop u Rolavy a především Blatenský příkop.
Vytěženou rudu bylo nutno rozdrtit. drť byla proplachována vodou, která na úpravárenských splavech oddělila těžší cínovec od lehčí jaloviny. Promývání se v případě potřeby několikrát opakovalo. Výsledný koncentrát obsahoval již tak velké množství cínovce, že jej bylo možno zpracovat v hutích.
Cínovec se získával i rýžováním z náplavů všech zdejších potoků. Na svazích byla k rýžování vykopána řada rovnoběžných příkopů. V zimě, kdy voda zmrzla, využili rýžovníci mrazu, který zpevnil málo soudržnou horninu a štěrk s obsahem cínovce těžili pomocí šachtic. Vytěženou surovinu pak zpracovali na jaře a v létě. Na Hřebečné jsou staré (třetihorní) náplavy, překryté vrstvou čediče. I k těm se naši předkové dokázali dostat pomocí štol. Hlubinnou těžbou se tak získala surovina, ze které byl rýžováním získán žádaný koncentrát.
Na počátku 16. století měl blatenský rudní revír dva hlavní zdroje vody - Blatenský potok a říčku Černou. To však bylo v době rozvoje těžby málo. Proto těžaři přistoupili k radikálnímu řešení - roku 1540 zahájili výstavbu umělého vodního příkopu o délce 12 km o téměř dvoumetrové šířce, kterým byla přiváděna voda z Černé a oblasti božídarských rašelinišť. U Horní Blatné příkop ústil do Blatenského potoka. Výstavba trvala čtyři roky. Takové dílo nestačí jen postavit, je nutná i jeho pravidelná kontrola a údržba. Proto měl příkop na obou stranách ještě až dva m široké náspy. Aby nebyl příkop v zimě zavát sněhem, byly kolem něho vysázeny smrky. To však nestačilo a proto se v zimě zakrývaly některé části příkopu větvemi.
Pouhá vykopaná strouha by vydržela sotva do prvních velkých dešťů. Přítok vody bylo nutno pečlivě regulovat - k tomu složily hráze se stavidly, přepady a odváděcí kanály, kterými se v případě potřeby voda vracela zpět do Černé. Příkop křižuje nejen místní komunikace, ale i potoky. Tam, kde to bylo potřebné, je příkop vyzděný nebo vyložený dřevem. Některé části byly kryty dřevem po celý rok. Na kontrole, údržbě a opravách příkopu pracovalo několik stálých dozorců.
Blatenské doly, úpravny rud a rýžoviště tak získali potřebný vydatný zdroj vody. Již za rok po zahájení výstavby příkopu bylo přímo na něm postaveno 12 stoup a řada hutí. Po jeho dokončení byly vybudovány desítky nových dolů.
Využívání příkopu však nebylo zcela bez problémů. O vodu vedli těžaři z Horní Blatné řadu sporů s konkurencí - těžaři a rýžovníky z Božího Daru a Rýžovny. Na rušivé zásahy si městská rada z Horní Blatné stěžovala až na místech nejvyšších - v Praze a ve Vídni. V roce 1570 Maxmilián II vydal zvláštní výnos o ochraně vodního příkopu. Horní Blatná získala dědičné právo vybírat vodní poplatky "po všechny časy". Tento výnos potvrdil roku 1613 i král Matyáš. Ani to však nevedlo k ukončení všech sporů a na konci 19. století byly problémy s obyvateli Ryžovny a Mysliven, kteří si z příkopu odebírali vodu a zavodňovali si své louky.
Po ukončení těžby v blatenském rudním revíru byla voda přiváděná příkopem využívána především v místním průmyslu. Jako vydatný zdroj vody byl důležitý i pro požární ochranu. V roce 1872 vznikla v Horní Blatné Společnost vodního příkopu. Podle užitku, který měli z vodního příkopu jednotliví členové, byla stanovena i výše jejich příspěvku. Předsedou byl vždy starosta Horní Blatné. Společnost financovala i údržbu a opravy. Její činnost byla ukončena v roce 1945.
V roce 1980 byl Blatenský vodní příkop vyhlášen nemovitou kulturní památkou. Byl však zanesený, částečně zarostlý lesem a trávou. V letech 1995 - 2001 byla provedena generální rekonstrukce této technické památky. Naučná stezka, která vede kolem celého Blatenského vodního příkopu spojuje vlastně Horní Blatnou a Boží Dar.

Parametry naučné stezky:
Začátek Boží Dar, asi 1,5 km západně od obce, na silnici Boží Dar - Ryžovna, konec Horní Blatná asi 1 km nad obcí, délka 11,5 km, lehká, trasa, 23 zastávek, doba prohlídly cca 4 hodiny, stezka je určena pro pěší.