Hrad Krupka

11. říjen 2004, Hrady a zámky v Krušných horách, Krupka, sepsal Honza Krušnohorec.

Autor fotografie: Jan Watzek

rad byl založen nejspíše Janem Lucemburským a to někdy kolem roku 1320, neboť král měl zájem na opevnění hraničního pásu proti Sasku. Tento majetek, spolu s městečkem Krupkou, cínovými doly a Trmicemi, daroval král Jan Lucemburský listinou danou 10.12.1330 v Innsbrucku míšeňskému šlěchtici Těmovi (Thimoteus) z Koldic.Těma ještě přikoupil tvrz Kirchlici a roku 1335 smluvně upravil s pány z Bergova hranice mezi krupským panstvím a panstvím Geisberg (Supí hora). Těma byl významnou osobou při dvoře krále Jana, doprovázel ho ve skupině pánů na jeho toulkách Evropou. Koldicové si podrželi Krupku s osmiletou přestávkou až do roku1504, to znamená 166 let. Hrad byl založen na vysokém skalním ostrohu s přístupem ze severní strany. V místě, kde byl ostroh nižší, ho ještě uměle snížili příkopem.Nad ním byl postaven původní hrad přibližně obdélníkového, severojižně situovaného půdorysu o rozměrech asi 20 x 55m. Jeho dominantní velká čtverhranná věž (palác) v sobě spojovala obytný i obranný charakter, stála v severozápadním rohu hradeb a mohla mít asi tři podlaží (její podoba se nedochovala). Z obdélné věže ve východní hradební zdi, která střežila cestu, jež procházela pod městečkem, zbylo jen přízemí s gotickým hrotitým portálkem.

Na konci 15. století bylo vybudováno velkolepé opevnění, které podstatně rozšířilo dosavadní stavbu (délka objektu dosáhla asi 140m). Ze západní hradby vybíhala za ústím příchodové uličky podélná patrová budova, určená patrně pro hradní posádku, a dále dvě půlkruhové bašty. K první z nich byl v roce 1695 přistavěn příčný dům pro panský horní úřad (úřední dům). Přestože samotný hrad přestal v 17. století plnit své obranné a obytné funkce a jeho pozůstatky chátraly, život na ostrožně neustal.V úředním domě sídlila správa krupského statku a vrchnostenský horní úřad. Opuštěný hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zpřístupněn veřejnosti a z úředního domu zřízena restaurace.

Místo využívali jako vycházkový a odpočinkový areál zejména návštěvníci teplických lázní, kteří také obdivovali růže v panské zahradě. Rostlo jich tam přes sto druhů a podle nich se začalo hradu říkat Růžový hrad (Rosenburg). Trvalým problémem však zůstávalo rozpadající se zdivo hradu a jeho zabezpečování.Během svých pobytů v teplických lázních (1810, 1813) hrad několikrát navštívil i J. W. Goethe.Goethe si dokonce Krupku nakreslil a také si poznamenal, že zřícení věže (1807) způsobilo to, že sloužila dlouhý čas jako zdroj kamenů a kvádrů. Na památku jeho pobytu mu byl postaven poblíž jižní okrouhlé věže pomník. Jiným slavným návštěvníkem byla císařovna Marie Louisa v oce 1812. Později zde byla zřízena promenádní cesta a postaveny terasy, altán, nová stáj, vodárenský domek a kolna. Poslední rekonstrukce - současný stav- proběhla v roce 1999/2000, zajišťovalo ji Město Krupka z prostředků česko-německého programu PHARE.

Průvodce:
červenec – srpen
úterý – neděle
10.00 – 17.00 hod