Flájský plavební kanál

14. květen 2011, Architektura, stavby Krušnohoří, Český Jiřetín, sepsal Honza Krušnohorec.

Autor fotografie: ZŠ Meziboří

ůvodní název Nový plavební kanál (na německém území se tento název dochoval dodnes) byl vybudován v letech 1624 - 29 . Sloužil k odplavování dřeva z pralesa, rostoucího ještě počátkem 17. stol. ve Flájské kotlině. Začínal poblíž malé lovecké chatky za obcí Fláje (dříve dům dozorce plavebního kanálu), kousek od čela dnešní Flajské přehrady a využíval vodu z Flájského potoka. Vedl přes Český Jiřetín do saské obce Clausnitz a ústil do Freibergské Muldy.

Při budování plavebního kanálu se musel překonat výškový rozdíl 150m. Spád Flájského potoka mezi Flájemi a Českým Jiřetínem byl 1m na 53m toku a u Muldy 1m na 65m. Délka kanálu byla 18,2km, hloubka 120cm, šířka nahoře 280cm a dole 180cm. Plavební míra polen činila 127cm. Dřevo se plavilo jen tehdy, pokud měl kanál dostatek vody. Větší část roku však voda kanálem netekla. Plavení trvalo 8-14 dní. Poslední plavba se uskutečnila r.1872. Kanál sloužil svému účelu plných 243 let!

Pozor cesta podél plavebního kanálu místy pro cyklisty nesjízdná!!!

Kolem plavebního kanálu do Saska vznikne stezka lemovaná jeřabinami

"Už léta se snažíme zašlou slávu této unikátní technické památky obnovit. Nyní by ve spolupráci se saskými kolegy měla podél někde již neexistujícího kanálu vést stezka s množstvím posezení a odboček k turistickým zajímavostem v jeho okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně, Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole za německou hranicí," líčí jeden z iniciátorů projektu Petr Fišer z Českého Jiřetína.

Jelikož plavební kanál už na některých místech neexistuje, měla by jeho břehy lemovat a někde nahradit alej z tradičních jeřabin, které k této oblasti patří. Bude na ní několik zastavení s informačními tabulemi, chystá se i model, který ukáže, jak kanál fungoval a jaké převýšení překonával.