Bořeň

19. srpen 2011, Příroda Krušných hor, Bílina, sepsal Honza Krušnohorec.

Autor fotografie: Martin Hozák

rchol Bořeň je typickou a nezaměnitelnou dominantou města Bílina. Vrch svým vzhledem připomínající ležícího lva, je oblíben také horolezci, skála je ve většině sektorů pevná a nabízí rozmanité možnosti stěnového, spárového i komínového lezení.

Z geologického hlediska se jedná se o největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě. V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kupu.

Fonolit má monumentální sloupcovitou odlučnost s až 100 m vysokými skalními stěnami. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy, puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité sutě a suťová pole.

Na Bořni byla zřízena národní přírodní rezervace, vyhlášena roku 1977. Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý.

My nejraději volíme přístup od Chaty na Bořni, ke které vede asfaltová silnička z odpočívadla na silnici E442 - přístupné cca 1km před Bílinou, pokud přijíždíte směrem od Mostu. Od chaty poté vede značená cesta vzhůru. Další možností je začít výstup přímo v Bílině,na Újezdském předměstí a projít po turistické cestě mezi zahrádkářskou kolonií. Určitě se zapotíte, ale ty výhledy ať už směre k Mostu, (na vrchy Zlatník a Želenický) nebo na celé západní České středohoří, a konec konců i na tu bílinskou šachtu, je uchvacující.