Krušné hory

19. prosinec 2004, Zpravodajství, Elbland, sepsal Krušnohorci.

Krušné hory

Krušné hory | Autor: Krušnohorci, čteno: 2654x

Krušné hory, jak už samo jejich jméno naznačuje, mají za sebou nejedno "krušné" období. V dnešní novodobé historii ale doznaly mnoha zásadních změn a dalo by se tedy s nadsázkou říci, že pro ně krušné časy skončily.

Neskončily však pro stovky nadšenců, propagátorů, zájmových skupin a sdružení, státních i mezinárodních organizací, které se v posledních letech snaží Krušné hory propagovat, vyzdvihovat, navazují zpřetrhané vztahy s okolním světem a pracně oživují cestovní ruch a turismus.
O tom, že si takovou péči skutečně zaslouží, vypovídají některé snímky z místních přírodních rezervací. Vždyť při pohledu na některé lokality se staletými bukovými lesy mnohdy pralesního charakteru lze jen stěží uvěřit, že byly ještě v nedávné době veřejností považovány za obraz zmrzačené krajiny.

Krušné hory neutrpěly možná ani tak silným tlakem lidské činnosti, jakým byla rozsáhlá těžba hnědého uhlí v Podkrušnohoří, chemický průmysl a následné znečištění životního prostředí, utrpěly však nejvíce odvrácenou tváří obyvatel po celé zemi, kteří podvědomě Krušné hory vypustili z hlavy jako místo, kde není možné šťastně žít.

Všichni známe pojmy jako "Černý sever, krušnohorské holiny, torza mrtvých smrků", které se bohužel celé naší generaci nesmazatelně vryly do paměti. A právě to nejspíš činí největší potíže při rozvoji cestovního ruchu v téhle oblasti. Měli bychom proto v propagaci Krušných hor postupovat přesně naopak a představovat tohle území jako nebývalý fenomén, kdy se příroda dokázala vymanit z pout, která jí chtěl člověk nasadit.

Nyní záleží jen na nás, zda stejně intenzivně, jako byla v minulosti prezentována torza uschlých smrků, dokážeme dnes představit Krušné hory coby území přírodních krás a hodnot.





Přidej svůj komentář k článku