Teplotní inverze vzduchu

26. říjen 2015, Zpravodajství, Elbland, sepsal Krušnohorci.

Teplotní inverze

Teplotní inverze | Autor: Krušnohorci, čteno: 2319x

Teplotní inverze vzduchu je stav ovzduší, kdy s rostoucí nadmořskou výškou roste i teplota vzduchu (za normálních okolností je to naopak). V naší severočeské hnědouhelné pánvi slovo "inverze" získalo negativní význam zejména kvůli tomu, že s teplotní inverzí vzduchu často přicházejí také zhoršené rozptylové podmínky a zvýšené oxidy dusíku a polétavého prachu (dříve i síry). Cítíme smog, viditelnost je horší než v jiné roční době, kouř z komínů a automobilových výfuků líně visí v nížině uzavřen pod pokličkou inverzního počasí. U nás ještě posílen hradbou Krušných hor z jedné strany a Českého středohoří či Slavkovského lesa ze strany druhé.

K teplotním inverzím dochází zejména v chladnějších měsících roku, kdy se do velmi chladné oblasti dostane teplejší vzduch, který nadtéká masu studeného vzduchu. Dochází tak k zastavení standardního proudění. Na horách je pak krásné počasí bez oblačnosti a také relativně tepleji, kdežto v nížinách zůstává nehybný studený vzduch. Následné dlouhodobé setrvání inverze je navíc ještě podpořeno neekologickými činnostmi člověka. Inverze bývají většinou rozehnány silným větrem, který přináší studená fronta.

Za normálních okolností teplota vzduchu klesá se zvyšující se nadmořskou výškou, tedy čím níže, tím vyšší teplota a naopak. Způsobuje to zemský povrch, který pohlcuje sluneční paprsky a ohřívá atmosféru. Vzduch, který je zemi nejblíže, je proto ohříván od povrchu více než vzduch ležící ve vyšší výšce.



Kdo z nás má více štěstí a může se alespoň na chvíli podívat do hor, objeví naopak velmi příjemný křišťálově průhledný, čistý a někdy jen lehce mrazivý vzduch, který je radosti dýchat. Pokud se dostanete nad inverzní špunt, zjistíte (ačkoliv z údolí se to zdá nepravděpodobné), že na horách obvykle svítí sluníčko.






Přidej svůj komentář k článku