Zámeček Lichtenwald

12. únor 2004, Hrady a zámky, Mostecko, Český Jiřetín, sepsal Jakub Lysák.

Zámeček Lichtenwald

Zámeček Lichtenwald | Autor: Krušnohorci, čteno: 5578x

Na návrší jižně od Českého Jiřetína a západně od hráze Flájské přehrady stojí bývalý lovecký zámeček. Tento jednoduchý lovecký zámeček si nechal v letech 1761 až 1767 vystavět majitel valdštejnského panství Horní Litvínov Emanuel Filibert z Valdštejna. Stavbu realizoval v pozdně barokním slohu stavitel J. M. Ryttig z Bíliny. V náročných podmínkách hor si sice nedovolil žádné velké ornamenty, ale půdorys stavby dílo jasně zařazuje. Jednotlivé budovy tvoří pravidelný kruh okolo oválného nádvoří, který se skládá z hlavní zámecké budovy, lesovny, domu vrátného, stájí a vozové kůlny. Hlavní budova je obdélná, patrová s mansardovou střechou. Po jejích stranách jsou obytná stavení, při vjezdu do areálu pak pilířová brána. Brána a pilíře plotu bývaly zdobeny dřevěnými sochami jelenů. Nádvoří zámečku není přístupné. Do areálu zapadá i poblíž postavená chata a turistický přístřešek. Neobvyklý název zámku se skládá ze jmen dvou šlechtických rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Své manželce Marii Anně, lichtenštejnské kněžně, totiž dal hrabě Valdštejn zámeček jako svatební dar, a jméno Lichtenwald tak mělo symbolicky vyjadřovat spojení obou rodů. Zámeček sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře v okolních lesích. Později se stal myslivnou a loveckou chatou - a k tomuto účelu slouží v podstatě dodnes. Ve 40. letech 20. století byl vrácen státu a dnes patří Lesům České republiky. Zámeček je přístupný po asfaltové silničce (tzv. Zámecká alej) odbočující ze silnice Klíny - Fláje. Poblíž odbočky je autobusová zastávka (Fláje, rozc. Zámeček).

Zámeček se nachází na vrcholu kopce Bradáčov (876,3 m). Vrchol označuje triangulační bod ležící zhruba 40 metrů severně od zámku (kóta 876,31 m), nejvyšší místo kopce (878 m) leží ale jihovýchodně od Lichtenwaldu. Vrch je zajímavý z geologického hlediska, protože jeho vrchol je tvořen čedičem. Čedičová žíla vystupuje na povrch v podobě dvou skupin mrazových srubů severozápadně od Zámečku. Ve skalách jsou patrné oválné otvory po vyvětralém olivínu.

K zámečku patřila rovněž obora určená k chovu jelení zvěře, dnes označovaná jako Flájská obora. Leží jižně od silnice Klíny - Fláje mezi Šumenským údolím a východní hranicí bývalého okresu Most. Přesnější písemné záznamy pocházejí z roku 1848, kdy rozloha obory dosahovala 3760 ha a čítala celkem 650 ks jelení zvěře krušnohorského původu doplněné dovezenými jeleny wapiti. Výměra obory, početní stavy a druhy chované zvěře prošly v následujících letech mnoha změnami. Již v roce 1849 se výměra zmenšila na 900 ha s kmenovým stavem 150 ks jelení zvěře a jeleni wapiti byli vystříleni. Roku 1876 se hranice obory opět zvětšily na 2050 ha a stav zvěře se zvýšil na 250 ks. Do konce 19. století jsou informace o oboře již jen velmi kusé. Na jejím území vznikly čtyři menší obory určené k chovu jelení, černé, daňčí a srnčí zvěře a nedaleko rovněž malá obůrka pro mufloní zvěř.

V roce 1890 dosahovala celková výměra 2575 ha s 570 ks zvěře. Na počátku 20. století se v oboře pokračovalo již jen v chovu jelení a srnčí zvěře. Její stavy však zdecimovala první světová válka a jen úsilím lesního personálu nedošlo k úplnému vystřílení obory. Roku 1923 ji převzal český stát a předal do správy ministerstva zemědělství. Roku 1931 byla výměra obory opět zmenšena na 1424 ha. Tento stav trval více než třicet let a pak došlo k opětovné změně na 2273 ha s kmenovým stavem 220 ks už jen jelení zvěře. V roce 1977 byla dokončena rekonstrukce oborního oplocení, při níž došlo k posunutí hranic a celková plocha honitby dosáhla 1767 ha. Poslední změna výměry se odehrála v letech 1988-1990, kdy bylo znovu rekonstruováno oplocení a rozloha se zvýšila na dnešních 1980 ha. V současnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, lesní správa Litvínov. Je využívána ke komerčnímu lovu. Na území obory se nachází lovecká chata Jiřího návrší, spojená se zámečkem již zmiňovanou Zámeckou alejí - 5 km dlouhou přímou cestou.

Zdroj: http://www.sweb.cz/rangiroa




Zámeček Lichtenwald na mapě



Přidej svůj komentář k článku

Tipy na výlet poblíž

Flájský plavební kanál, 1,5 km

Flájský plavební kanál

Původní název Nový plavební kanál (na německém území se tento název dochoval dodnes) byl vybudován v letech 1624 - 29 . Sloužil k odplavování dřeva z pralesa, rostoucího ještě počátkem 17. stol. ve ... číst celé

Přehradní nádrž Fláje, 1,8 km

Přehradní nádrž Fláje

Vznikla na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Přehradní hráz je betonová, pilířová (tedy uvnitř dutá), tížního typu, jediná svého druhu v České republice ... číst celé

Puklá skála, 2,1 km

Puklá skála

Zhruba kilometr od hráze Flájské přehrady leží nápadné skalisko načervenalé barvy - Puklá skála. Tento útes dal jméno i návrší, v jehož úbočí se nachází. Plochý vrchol kopce s triangulačním bodem ... číst celé

Obora Fláje, 2,5 km

Obora Fláje

Flájská obora se rozkládá na náhorní plošině Krušných hor a částečně svou výměrou zasahuje přechod plošiny do Šumenského údolí. Nejvyšším bodem obory je Loučná s 956 m.n.m. V severovýchodní části ... číst celé

Přesunutý dřevěný kostel svatého Jana Křitele, 2,5 km

Přesunutý dřevěný kostel svatého Jana Křitele

Romantický dřevěný kostelík, jakoby z jiné doby, je ojedinělou sakrální památkou nemající obdoby v celém českosaském Krušnohoří. V letech 1965-1969 byl kvůli budování přehradní nádrže Fláje ... číst celé

Ski areál Český Jiřetín, 2,7 km

Ski areál Český Jiřetín

Ski areál Český Jiřetín má tři sjezdovky a čtyři vleky. Přepravní kapacita vleků je cca 2500 osob za hodinu. Přibližně 800 m měří dvojkotvový vlek na sjezdovce Čerťák, sjezdovka Kostel má dva vleky, ... číst celé