Jezeřské arboretum

Jezeřské arboretum Autor obrázku: neznámý

Autor fotografie: neznámý

romě péče o zámek Jezeří věnovali Lobkovicové patřičnou pozornost i jeho okolí. Vznikl zde proslulý park, známý jako jezeřské arboretum. Svého času byl výstavní záležitostí a měl reprezentativní význam. Dnes z něj zůstala jen malá část, která je navíc ve zuboženém stavu...

Rozsáhlý anglický park, tzv. jezeřské arboretum, vznikal od konce 17. století na úpatí Zámeckého vrchu od Jezeří směrem k bývalým Albrechticím. Jeho centrální část tvořila okrasná zahrada o rozloze 5 ha, vybudovaná v roce 1823. V zahradě byl květinovým parter, stříhané stěny, loubí, bazény s vodotrysky a kaskádou, voliéra, tělocvična a skleníky. Celé arboretum zabíralo v roce 1838 plochu 50 hektarů a mělo velký dendrologický a sadovnický význam. Park dříve souvisel s místními, zejména v meziválečných letech velmi proslulými lesnickými a zahradnickými školkami, spjatými se jménem rodiny Ordnungů.
Celá parková úprava navazovala na velikou a bohatou oboru na svahu hor u zámku a z části měla lesní charakter. V areálu parku byly tři rybníky, oživené labutěmi a řada pseudoantických plastik z první poloviny 19. století. K utváření parku a jeho poutavých scenérií bylo použito původních porostů, především dubů, dále pak buků, habrů, borovic a modřínů, hráze rybníků lemovala stromořadí dubů a lip, sklánějící své koruny až nad vodní hladinu. Kompoziční hodnota skupin stromů - kanadských jedlí, stříbrných smrků, vejmutovek, červenolistých buků, svazčitých bříz, převislých jasanů, buků a habrů, pyramidálních dubů, tureckých lísek a stříbrných lip byla zvýrazněna průhledy a výhledy, využívala kontrastu a harmonie ve vzhledu jednotlivých stromů. Pozoruhodné byly i další dřeviny, jako např. kaštanovníky jedlé, pestrolistý platan, pokroucený akát a statné magnólie (šácholany). V každém ročním období působil park novými svěžími barevnými dojmy i atmosférou a jeho návštěvníci prý nikdy nešetřili projevy okouzlení a nadšeného obdivu. Z rozlehlých palouků se otvíraly malebné pohledy na zámek a přilehlé svahy hor.

Nejznámějším stromem jezeřského arboreta býval tzv. tisíciletý Albrechtický dub, poeticky přezdívaný Albrechtický dědoušek. Byl to dub zimní, který stával u vstupu do parku poblíž bývalých Albrechtic. Dvanáct metrů vysoké torzo stromu bylo těsně před svým definitivním zánikem z větší části suché a uvnitř vykotlané. Ve výši prsou měřil strom v obvodu 990 cm (někde se udávají obvody dokonce 11,59 až 15,6 m a původní výška 26 m) a jeho stáří se odhadovalo na 800 až 1000 let - tento dub byl nejsilnějším a nejstarším stromem na Mostecku. Patřil mezi tzv. hraniční stromy a je zaznamenán v Zemských deskách; podle zápisu z roku 1884 patřil k pěti dosud existujícím stromům uváděným v Zemských deskách jako hraniční stromy. V roce 1895 se dubu odštípla mohutná větev a vzniklá dutina byla nouzově zakryta dřevěnými deskami. To byl zřejmě začátek konce tohoto stromu. Na začátku srpna 1993 dub třikrát hořel, 15. srpna torzo dubu ještě stálo, 17. srpna strom padl. Oficiálně byl zánik stromu zdůvodněn zásahem blesku, ale dnes se má všeobecně za to, že dub byl úmyslně zapálen, protože překážel těžbě uhlí.
Zdroj: http://www.sweb.cz/rangiroa



Přidej svůj komentář k článku Jezeřské arboretum