O výrobě skla ve středověku

24. březen 2006, Zpravodajství, Teplicko, Moldava, sepsal Krušnohorci.

O výrobě skla ve středověku

O výrobě skla ve středověku | Autor: ---, čteno: 3169x

Není pochyb o tom, že nic neproslavilo naši zemi ve světě tak dobře, jako české sklo. Jeho fenomén spočívá především v dlouhé tradici výroby sahající hluboko zpět do minulosti, až na samotný počátek vrcholného středověku. Studium dějin středověkého sklářství se zprvu omezovalo na hodnocení skel z hlediska různorodosti tvarů, kdežto otázky technologické stály dlouho v pozadí.
Od sklonku 70. let začal narůstat zájem středověkých archeologů o problematiku výroby skla. Nejprve se zaměřovali na typologii nádob vyráběných v široké škále nejrůznějších variant. O něco později, v souvislosti s výzkumy zaniklýc hutí se jejich pozornost přesunula na problematiku procesu tavení skla.
Na sklonku 70. let proběhly prvé výzkumy skláren v Krušných horách. Od počátku 80. let se potřeba výzkumů stala velmi aktuální, nebo? nová lesní výsadba, nahrazující původní porosty zničené průmyslovými imisemi, znamenala velké nebezpečí pro archeologické lokality do té doby bezpečně ukryté v lesích. Z tohoto důvodu mostecká expozitura ARÚ ČSAV zahájila na hřevenech hor systematický průzkum, který zařadila mezi priority své činnosti.
V polovině 80. let nabyly výzkumy objevených skláren na intenzitě i na systematičnosti. Přinesly řadu nových poznatků o podobě a vybavení starých hutí, o vzájemných vazbách i o jejich seskupování do samostatných výrobních okruhů.
Nejstarším výrobním okruhem je skupina hutí u obce Jilmová, okres Chomutov, o nichž víme, že byly v provozu již ve 2. polovině 13. století. Výrobní okruh u obce Moldava, okr. Teplice, existoval podle všeho již od sklonku 13. do počátku 15. století a byl zjevně z celého pásma Krušných hor nejvýznačnější. Intenzivní archeologický výzkum, probíhající zde více než 20 let, přinesl množství nejrůznějších informací zpřesňujících naši představu o sklářském řemesle v období vrcholného středověku.
Přes řadu nových zjištění zůstávalo poznání sklářské technologie nadále torzovité. Na sklonku 80. let bylo zřejmé, že "mlčení" archeologických pramenů bude zapotřebí prolomit využitím netradiční metody poznání, a to experimentem. Proto byl v roce 1990 vypracován projekt založený na využití experimentálních metod pro poznávání sklářské technologie v období od 13. do 15. století. O rok později, v r. 1991, byla ustavena pracovní skupina složená z předních sklářských odborníků, velde archeologů převážně členů historické sekce ČSS, která se ujala realizace jeho první etapy, s cílem rekonstruovat technologii výroby a zpracování skla krušnohorských hutí na počátku 15. století.
Podklady pro ideální rekonstrukci tavicí dvoukomorové pece, tzv. horizontálního typu, poskytly výzkumy na sklárnách Moldava I a II. Akci sponzorovala řada sklářských podniků a odborných institucí. Díky tomu a rovněž zásluhou mnohých dobrovolných spolupracovníků, se podařilo ještě v témže roce postavit model pece i hutní halu.
1. experimentální tavba proběhla ve dnech 24. - 27. 6. 1992 v úzkém okruhu sklářských odborníků. Po 72 hodinách od zapálení pece začali tvarovat naši nejlepší sklářští mistři z Nového Boru, Václav Štěpánek a Petr Novotný, první repliky středověkých nádob.
V následujících dvou letech experiment pokračoval, tentokráte již za účasti nejen sklářských specialistů, ale též i širší veřejnosti. V roce 1993 byla experimentální huť bezplatně předána obci Moldava. V roce 1994 se uskutečnila další, tentokráte ovšem jen komerčně laděná tavba. Přesto probíhala pod odborným vedením řešitelů původního experimentu.

Zdroj: Propagační leták Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, text Eva Černá




O výrobě skla ve středověku na mapě



Přidej svůj komentář k článku

Tipy na výlet poblíž

Zrušená železnice, 1,5 km

Zrušená železnice

Píše se 7. květen roku 1945, je konec druhé světové války, provoz na hraničním přechodu Moldava-Rehefeld byl ukončen. Hranice byla uzavřena, podél ní byl natažen plot a most byl zadrátován ostnatým ... číst celé

Pramen Muldy, 2,1 km

Pramen Muldy

Moldavský potok pramení v malebném krušnohorském údolí Kapsa. Na německé straně se mění v řeku Muldu, která se po 231 km vlévá u obce Dessau do Labe. Pramen vyznačuje uměle zbudovaná zídka, ... číst celé

Grünwaldské vřesoviště, 2,9 km

Grünwaldské vřesoviště

Grünwaldské vřesoviště se nachází na náhorní plošině v Krušných horách, poblíž Nového Města části obce Moldava. Lokalita leží v nadmořské výšce 840 - 860 m, a tak se jedná o rašeliniště vrchovištního ... číst celé

Lyžařský areál Nové Město v Krušných horách, 4,1 km

Lyžařský areál Nové Město v Krušných horách

Lyžařský areál v Novém Městě je provozován Tělovýchovnou jednotou Lokomotiva Teplice. Srdcem celého areálu je stadion nedaleko železniční stanice Mikulov - Nové Město. Zde se většinou podaří i ... číst celé

Zaniklá obec Fláje, 5,1 km

Zaniklá obec Fláje

Obec Fláje zanikla společně s napouštěním jedné z největších přehradních nádrží Krušných hor. Rezervoár na pitnou vodu po této obci zdědil alespoň jméno. Na místo zániku vás zavede červená ... číst celé

Vitiška, 5,1 km

Vitiška

Vitiška je významné místo pro start hřebenových výletů pro občany Teplicka. Zdejší rozcestník leží na trase Krušnohorské magistrály, vydat se můžete směrem na Cínovec, Dlouhou Louku, na Moldavu, ... číst celé